tul logo_75dpi cs-de-fond Neues_Bild logo_cpds

O konferenci

Konference zaměřila pozornost na doposud málo probádaná místa pedagogického výzkumu – jak s ohledem na časové, tak i obsahové vymezení. Zamýšlený vědecký prostor se vyznačoval značnou tematickou šíří, která mohla být uchopena a zpracována díky bohatému množství textů a dalšího primárního materiálu. Časové vymezení zkoumané problematiky bylo ohraničeno vydáním moderních zákonů upravujících podobu školské soustavy v Rakousku-Uhersku v poslední třetině 19. století až do počátku 2. světové války v roce 1939. Snahou bylo představit a analyzovat pedagogické koncepce daného období, tyto přístupy porovnat a zasadit je do širšího diskurzivně-analytického rámce.

V analyzovaných diskurzech středoevropského pedagogického prostoru značný význam zaujímaly pedagogické modely rakouské a německé. Na druhé straně jak v monarchii, tak i v nástupnických státech byly konstruovány vlastní pedagogické koncepty a diskurzy. Právě rivalita, konkurence a vzájemné potýkání dominantních i lokálních diskurzů vnášelo do celkové diskuse v jednotlivých zemích vlastní dynamiku. Národní emancipační snahy jednotlivých národů střední Evropy v daném období byly velmi silné a prostor výchovy a vzdělání byl chápán právě jako nejpodstatnější prostředek k dosažení úspěchů v rámci národního sebeuvědomování a národního utváření.

Konference hledala odpovědi zejména na následující otázky:

  • Které pedagogické pojmy a konstrukty sehrály relevantní roli v rámci jednotlivých diskurzivních rámců?
  • Jaké vzorce, pravidla lze analyzovat v jednotlivých národních či lokálních pedagogických diskusích, které byly natolik silné, že vytěsnily či potlačily konkurující diskurzivní rámce?
  • Lze v jednotlivých diskusních prostředích určit relevantní, dominantní, zásadní diskurzivní praktiky, pravidelnosti, dle nichž byly jednotlivé diskurzy konstruovány?
  • Které diskurzivní praktiky získaly na významu a v konkurenci s ostatními se prosadily?

S ohledem na kladené otázky se ukázala značná tematická šíře proběhlé diskuse. Z tohoto důvodu bylo možné zaměřit pozornost na následující okruhy, i když to nebylo zcela podmínkou:

  • Reakce učitelstva na jednotlivé zákonné normy v daných zemích či regionech střední Evropy a její analýza.
  • Rekonstrukce procesů profesionalizace učitelské profese s ohledem na roli a postavení učitelstva (zejména národních škol).
  • Analýza zakládání a fungování učitelských spolků, sdružení, korporací v jednotlivých zemích středoevropského regionu (druhy a formy spolčování učitelstva, internacionální či nacionální vzorce učitelské spolupráce).
  • Analýza programové diskuse učitelských spolků, konkrétní příklady učitelských snah a návrhů v rámci relevantních diskusí (analýza učitelských časopisů, analýza pedagogického tisku – jakou optikou a z jakých pozic byly jednotlivé zákonné normy učitelstvem čteny a interpretovány).

Na základě předešlého nástinu se jevilo jako podstatné zaměřit při analýze pozornost na polyvalentní roli učitelstva v procesech utváření moderních národů v multietnických regionech a státech středoevropského prostoru.

V rámci konference byly dané otázky tematizovány na základě studia a analýzy již známých, avšak nově interpretovaných a rekonstruovaných textů, či na základě zcela nových, doposud neznámých a netematizovaných příkladů významných výchovných a vyučovacích konceptů, ať již sehrály dominantní roli, či představovaly experimentální prostor.